Question 1

Jak pečovat o kožené boty?

Accepted Answer

Kožené výrobky, které jsou součástí uniformy, jsou nákladné a jejich trvanlivost i vzhled vyžadují náležitou péči. V kasárnách musely být všechny kožené předměty vyleštěné a pravidla dobrého vzhledu vyžadovala, aby barevně ladily. Běžná péče o kůži spočívá v čištění, olejování a leštění. Polní boty, stejně jako boty M-43 nebo služební obuv, vyžadují stejnou základní péči.

Mám nový pár bot
Proč vaše nové boty nevypadají jako originály? Pravdou je, že vaše nové boty vypadají úplně stejně jako ty původní, když byly nové. Většina nových bot po vybalení z krabice má světlou kůži. Pro získání tmavší barvy je třeba je vyšlápnout, navoskovat a vyleštit.

Repliky dámských polních bot od QMI po vybalení z krabice.

Vyšlápnutí bot
Nové boty by se měly před rekonstrukcí vyšlápnout, zejména pokud vás čeká dlouhý pochod. Pokud máte dostatek času, můžete to udělat tak, že budete nové boty nosit krátce, dokud kůže nepovolí a nepřizpůsobí se tvaru vašich nohou. Během akce to nedělejte. Reenactingové akce nejsou místem, kde byste si mohli vyšlápnout nové boty. Všude si obujte nové boty. Do kanceláře, obchodu, školy, kostela nebo na procházku se psem. V závislosti na tom, jak často chodíte, může trvat týden, dva nebo dokonce měsíc, než se boty vyšlápnou.

Originální dámské polní boty (vlevo) vedle repliky polních bot od QMI (vpravo) po několika pochodech a s tkaničkami nahrazenými původními.

Pokud nemáte dostatek času na vyšlápnutí bot, můžete je namočit do studené vody asi na 2,5 minuty, nechat je přirozeně uschnout a poté kůži uvolnit speciálním mýdlem (tzv. saddle soap) nebo krémem na boty. Mějte na paměti, že většina nápadů na „rychlejší” natažení kůže je špatná nebo dokonce škodlivá pro vaše boty.

Kožené boty nikdy nesušte násilně v blízkosti ohně, radiátoru nebo kamen; tím se olej vysuší a kůže zkřehne a je velmi nepříjemná na nošení.

Péče o kůži

Čištění
Chcete-li boty vyčistit, nejprve sundejte tkaničky a vyčesejte z nich veškerou špínu nebo bláto kartáčem z koňských žíní. V polních podmínkách můžete použít klacek nebo jiný tupý předmět. Nikdy nepoužívejte nůž nebo sklo. Ujistěte se, že jste boty vyčistili i v oblasti podrážky. V místě, kde začíná podrážka, jsou vidět švy a v otvorech se často hromadí nečistoty.

Pokud jsou boty velmi znečištěné, můžete použít mýdlo na čištění kůže (tzv. saddle soap), které účinně pomůže odstranit přebytečné nečistoty z pórů kůže. Vezměte houbu nebo měkký hadřík a naneste na boty velkou pěnu kastilského mýdla nebo mýdla na kůži. Nepoužívejte horkou vodu ani nenechávejte kůži příliš dlouho namočenou. Mýdlo setřete vlhkým hadříkem nebo houbou.

Pokud nejsou boty příliš špinavé, můžete je po vyčištění jednoduše otřít vlhkým hadříkem. Tím odstraníte všechny zbývající přebytečné nečistoty nebo prach.

Hydratace
Kůže potřebuje pravidelnou hydrataci, aby zůstala hezky pružná a nevysychala. Válečné příručky doporučují zvlhčovat kožené zboží olejem na bázi živočišného tuku (tzv. neatsfoot oil), ale můžete použít i jiné současné produkty, například Saphir Renovateur. Pomocí hadříku, štětce nebo ruky v rukavici naneste olej nebo krém a vmasírujte jej do kůže. Nemusíte použít velké množství přípravku, stačí malé množství. Po nanesení přípravku jej nechte proniknout do kůže a nechte boty asi pět minut působit. Pak vezměte kartáč z koňských žíní a boty vyleštěte.

Kůži, která je příliš suchá a bez života, lze obnovit vhodnými kondicionéry nebo nanesením tenké vrstvy oleje na vnitřní stranu kůže.

Vlhkou nebo mokrou kůži nechte pomalu oschnout na čerstvém vzduchu a poté na ni naneste kondicionér nebo olej.

Krémování
Pokud vaše kožené boty ztrácejí barvu, zejména na špičce, můžete v nich obnovit pigment pomocí barevného krému na boty (Saphir, Kelly's nebo jiná značka). Vezměte hadřík a vetřete krém do kůže. Při nanášení hnědého krému buďte opatrní, protože by mohl zabarvit švy. Krém můžete použít také na odřené paty. Po dokončení krémování nechte boty několik minut schnout.

Impregnace
Impregnace je velmi důležitou a nezbytnou součástí péče o boty. Maziva jsou důležitá zejména pro boty do terénu, protože obsahují složky, které impregnují a konzervují kůži. K impregnaci můžete použít mnoho různých produktů. Mezi nejoblíbenější patří Hubbard, Sno-Seal a norkový olej. Vetřete přípravek do kůže a nechte jej vsáknout. Boty můžete bez obav odložit na 24 hodin. Boty M-43 absorbují velké množství produktu. U všech typů obuvi věnujte zvláštní pozornost švům, protože tam voda proniká nejčastěji. Doporučuje se nanést několik vrstev přípravku. Obuv je třeba pravidelně mazat. Záleží na tom, jak často je používáte, ale minimálně jednou ročně.

Leštění
Leštění pomáhá boty dále chránit a také získat požadovaný vzhled. Před leštěním je třeba kůži důkladně vyčistit. Za války dávalo mnoho důstojníků přednost neutrálnímu přípravku na kůži (můžete použít Kiwi nebo jinou značku dle vlastního výběru), protože změkčuje a chrání kůži, při leštění dodává dobrý lesk a při opakovaném používání neztmavuje barvu. Nanášení jedné vrstvy leštidla za druhou je nežádoucí, protože se na kůži usazuje stále silnější nános prachu a špíny. Leštidlo by nemělo obsahovat složky, jako je acid nebo terpentýn, které jsou pro kůži velmi škodlivé. Boty byste měli leštit před každou akcí a po ní.

Měkkým hadříkem naneste malé množství krému na boty. Krouživými pohyby vetřete krém do bot. K odstranění přebytečného krému na boty použijte kartáč na boty. To lze provést rychlými a krátkými tahy štětce opakovanými pohyby. Leštěte kůži starou punčochou nebo měkkým hadříkem prudkými pohyby tam a zpět. Jedná se o nejrychlejší a nejjednodušší způsob, jak dodat botám lesk.

Skladování
Boty by měly být uloženy na napínáky ihned po vyzutí, než se odvede tělesné teplo a vlhkost. Tento postup při pravidelném dodržování obnovuje původní tvar a zabraňuje tvorbě hlubokých trvalých vrásek, které mohou způsobovat nepohodlí, urychlovat opotřebení a způsobovat nevzhledný vzhled.

Question 2

Pyžama, noční prádlo a župany. V čem spát během reenactingových akcí?

Accepted Answer

V čem spaly zdravotní sestry za války? Jaké oblečení na spaní byste měli zvolit pro reenacting? Níže uvádíme několik možností, které vám pomohou strávit noc ve stanu pohodlně a v teple a zároveň zůstanou věrné rekonstruované době.

Americké zdravotní sestry sloužící v armádě během druhé světové války nedostávaly na spaní oblečení na příděl. Používaly civilní pyžama, která si zakoupily před odjezdem podle seznamu, který obdržely. Oba následující příklady takových seznamů uvádějí, že by si ženy měly vzít s sebou především teplé pyžamo. Noční košile nebyly doporučovány.

Pyžamo
Ve 40. letech 20. století začaly ženy poprvé nosit pyžama ušitá podle mužského vzoru. Noční oděv se skládal z širokých kalhot a vršku s límečkem a zapínáním na knoflíky. Rukávy mohly být krátké nebo dlouhé. Pyžamo mohlo mít v pase pásek, kapsy a ozdobné prvky ze stuh, volánků, krajek nebo výšivek.

2nd Lt. Venita Bussy v pyžamu s krátkým rukávem

Co se týče materiálů používaných k výrobě pyžam, jednalo se především o bavlnu, bavlněný krep (nevyžaduje příliš časté žehlení) a bavlněný batist (tenký a prodyšný, ideální na léto). Prošívaná pyžama byla oblíbená v zimě pro svou odolnost a jednoduchý střih.

Dámská pyžama ze 40. let

Letní dvoudílné pyžamo tvořily šortky s vysokým pasem, které sahaly zhruba do poloviny stehen. Tunika končila na okraji šortek.

Pyžama z teplých materiálů nejčastěji používaly zdravotní sestry sloužící v polních a evakuačních nemocnicích. Barva pyžama nebyla nijak stanovena – přijatelné byly jednobarevné i vzorované. Následující úryvek z knihy „Hospital At War“ potvrzuje, že na severoafrické frontě bylo možné dokonce vidět červená pyžama s bílými puntíky:

Mnoho z nás tehdy trpělo dyzentérií. Sestra Doyle (Lt. Claudine „Speedy“ Glidewell Doyle) vzpomíná, jak uprostřed noci vyběhla ze stanu a mířila na latrínu, když ji zastavila hlídka. Zapomněla heslo a s prostým „to jsem já“, ho odstrčila stranou i s puškou. „Myslím, že věděl, že žádný Arab ani Němec nebude na sobě mít červenobílé puntíkované pyžamo“.

2nd Lt. Ann Ruth Orrick si během služby v Libyi upravuje vlasy. Má na sobě pyžamo v námořnickém stylu.

Flanelová pyžama klasických střihů a vzorů dnes snadno zakoupíte. Před nákupem však stojí za to věnovat pozornost tvaru límce a složení látky. Společnost The House of Foxy nabízí reprodukci těchto pyžam ze 100% bavlny. Na Etsy najdete spoustu střihů ze čtyřicátých let, a to jak v papírové podobě, tak v digitální ke stažení, které můžete použít k ušití vlastního pyžama.

Na některých původních fotografiích jsou vidět i zdravotní sestry v oficiálních nemocničních pyžamech Medical Department. Tyto oděvy byly určeny především pro pacienty. K dispozici byly v letní verzi z bavlny a v zimní verzi z flanelu a vlny ve světle šedé barvě. Více informací o těchto pyžamech najdete zde.

Anzio, Itálie (únor 1944): dvě zdravotní sestry v pyžamech opatrně přeskakují kaluže vedle cedule NURSES LATRINE. Žena vlevo má na sobě letní nemocniční pyžamo s výrazným bílým zdobením kolem knoflíků.

Sestry Gertrude G. Dawson a Agnes A. Jensen v zimních pyžamech Medical Department.

Noci strávené ve stanu mohou být chladné, proto si pod pyžamo můžete také obléci teplé spodní prádlo.

Spodní prádlo
Stejně jako pyžama si sestry kupovaly vlastní spodní prádlo. Armáda doporučovala zásobit se především teplým spodním prádlem z bavlny. Ženy také často používaly pánské trika s dlouhým rukávem a podvlíkačky na příděl.

Drawers, Winter, OD
Originální pánské podvlíkačky v olivově zelené barvě.

Američtí vojáci dostávali letní a zimní prádlo. Letní spodní prádlo se skládalo z bavlněného tílka a trenek. V zimě nosili triko s dlouhými rukávy a dlouhé podvlíkačky ze směsi bavlny (50 %) a vlny (50 %). V předválečném období a v prvních letech války se letní i zimní prádlo vydávalo v bílé, světle šedé nebo světle béžové barvě (tzv. oatmeal – ovesné). V polovině roku 1943 byla barva změněna na olivovou. Stejné oblečení používaly i zdravotní sestry sloužící v armádě. Pánské spodní prádlo poskytovalo teplo, když se nosilo pod uniformou, ale také pohodlné oblečení na spaní.

Ásám, Indie: Poručík Bernie Manning si věší čerstvě vyprané spodní prádlo. Mezi oblečením je vidět bílé tričko, podvazkový pás, punčochy a vlevo pánské vlněné podvlíkačky světle šedé barvy.

Originální pánské spodní prádlo lze stále bez větších problémů zakoupit online. Společnost WWII Impressions vyrábí věrné reprodukce letního a zimního prádla.
 
Undershirt, Winter, OD
Replika pánského trika v olivově zelené barvě (WWII Impressions).

Zdravotní sestra na fotografii výše má na sobě pánské triko s dlouhým rukávem v olivové barvě.

V druhé polovině války začaly americké zdravotní sestry dostávat dámské spodní prádlo v podobě vypasovaných trik s dlouhými rukávy v béžové barvě a béžových kalhotek s vysokým pasem a dlouhou nohavičkou, která sahala až za kolena. Trika byla vyrobena ze směsi vlny (50 %) a umělého hedvábí (50 %). Měly kulatý výstřih a byly měkké a pohodlné. Kalhotky byly ušity ze směsi vlny (25 %) a bavlny (75 %). Dlouhé nohavice mohly být ohrnuty nad kolena.
 
Vest, Women’s, Winter
Originální dámské triko v béžové barvě.

Panties, Women’s, Winter
Originální dámské kalhotky v béžové barvě.

Na rozdíl od pánského spodního prádla bohužel v současné době nikdo nevyrábí repliky dámských spodních oděvů. Originální dámské triko si můžete koupit na eBay.

Uniforma
Válečná realita někdy nutila sestry spát v tom, co měly na sobě. Při příjezdu na nové místo služby, kdy ještě neměli přístup k zavazadlům a musely nocovat v malých dvoumístných stanech; při pochodech v rámci základního výcviku; při přesunu nemocnice z jednoho místa na druhé, kdy cesta často trvala několik dní. V těchto situacích ženy používaly to, co měly po ruce.

Oahu, Havaj (1944): Dvě zdravotní sestry na školení. Po postavení stanu ženy odpočívají v uniformních kalhotách a tričkách.

Spaní v uniformě je také tím nejjednodušším řešením autentického spacího oděvu pro reenactorky. Každá z nás se samozřejmě chce na konci dne převléknout do něčeho jiného, zejména pokud je uniforma po dlouhém dni propocená nebo promočená. Proto je dobré mít připravenou druhou soupravu na spaní. Z vlastní zkušenosti můžeme doporučit dámskou vlněnou vložku pod kalhoty M-1943 (první model) v kombinaci s dámským trikem a vlněnými ponožkami. Pokud je v noci extrémně chladno, můžete si přes triko vzít navíc vlněný vojenský svetr, nebo dokonce bundu (např. tanker jacket). Pod kalhoty – pánské vlněné podvlíkačky. Naše noční oblečení je tak autentické od hlavy až k patě, ale především poskytuje požadované teplo. Spaní v uniformě také pomáhá šetřit místo v zavazadle. Triko, svetr nebo bunda se dají použít i později během dne.

Interiér ubikací zdravotních sester sloužících v evakuační nemocnici. Žena vlevo má na sobě uniformu HBT (charakteristická látka a zapínání manžet).

První model dámské vložky pod kalhoty M-1943 šije belgický obchod QMI. Od stejného výrobce si můžete koupit i repliku svetru, která však není vyrobena ze 100% vlny jako originály. Autentičtější alternativu nabízí What Price Glory nebo WWII Impressions. Originální vložky a svetry (zejména v menších velikostech) lze zakoupit na internetu za podobné ceny jako repliky.

Župan
Sestrám bylo také doporučeno, aby si s sebou vzaly jeden flanelový župan a jedny bavlněné šaty na doma. Prošívané župany se nedoporučovaly kvůli své objemnosti. Tento typ svrchního oděvu používaly ženy zejména při cestě do sprchy nebo na latrínu.

Zdravotní sestra Adeline Simonson v civilním vzorovaném županu.

V roce 1943 byl představen dámský trenčkot. Kabát se dodával s vlněnou podšívkou, která při samostatném nošení oficiálně sloužila jako teplý a praktický župan se dvěma kapsami a rozparkem na zádech.

Overcoat, Field, Women's, Officer's
Vlněná podšívka dámského kabátu nejen izolovala od chladu, ale sloužila také jako župan.

Sestra Lois Gates během ranní nebo večerní toalety. Žena má na sobě dámské triko a vlněnou podšívku kabátu, která slouží jako župan.

Medical Department měl také vlastní župany, které používali pacienti v nemocnicích. Tyto župany byly v bordó nebo tmavomodré barvě a byly vyrobeny z manšestru. Kapsy byly označeny M.D. U.S.A.
 
Robe, Bath, Medium
Zimní verze županu Medical Department v tmavě modré barvě.

Zdravotní sestra Lois E. Watson v nemocničním županu M.D.

Z pohledu reenactorky je možné všechny výše uvedené typy županů zakoupit nebo ušít. Na aukčních portálech lze nalézt oficiální župany M.D. a vložky do kabátu. Civilní župany a šaty na doma lze ušít mimo jiné podle střihů dostupných na Etsy.

Pantofle, přezůvky a civilní obuv
Při prohlížení originálních fotografií narazíte na mnoho různých typů civilní obuvi, kterou používaly zdravotní sestry. Počínaje mokasíny a saddle shoes a konče různými typy pantoflí, bačkor a sandálů. Na tom však není nic divného. Každý, kdo si někdy vyzkoušel život v terénu, ví, že mít boty, do kterých se dá rychle vklouznout, je velmi užitečné. Kotníkové polní boty, které se musí zavazovat, nejsou příliš praktické, když si chcete uprostřed noci rychle odskočit na toaletu.

Anzio, Itálie (duben 1944): Zdravotní sestra pomáhá plnit pytle s pískem. Na sobě má pyžamo, vložku do kabátu a civilní pantofle.

Ženy používaly ploché pantofle nebo přezůvky se zvýšenou podrážkou a otevřenou špičkou. Mezi krytými botami převládají mokasíny a nízké vázané saddle shoes.

1943: Laurette Breitmeyer a dvě další sestry ve svých ubikacích. Na fotografii jsou vidět pantofle na vyvýšené podrážce.

Tunisko (březen 1943): zdravotní sestra si ve volném čase čistí polní boty. Sama má na nohou mokasíny.

Ain el-Turck, Alžírsko (březen 1944): Skupina zdravotních sester na cestě pro jídlo. Dvě z nich mají na nohou typické dvoubarevné saddle shoes.

Stejně jako pyžama a župany měl Medical Department k dispozici také pantofle pro pacienty. Jednalo se o jednoduché látkové pantofle s otevřenou špičkou v bílé barvě.

V dnešní době můžete najít i obuv v podobném stylu. Domácí pantofle se stále používají. Můžete si také snadno koupit hnědé mokasíny nebo kopie saddle shoes (doporučujeme Muffy’s). Všechny výše popsané typy obuvi budou jistě mnohem lepší volbou než současné žabky nebo jiná moderní obuv.

Často kladené otázky

Jak pečovat o kožené boty?

Pyžama, noční prádlo a župany. V čem spát během reenactingových akcí?